Dánsko, Odense
Místo, kde se rozhodla studovat a žít moje dcera... Když s tím před pár lety přišla, musela jsem se podívat na mapu, kde vůbec Dánsko je... Jo, v zeměpisu jsem nikdy moc dobrá nebyla....
Poprve jsme se tam vydali celá rodinka autem, když jsme ji tam stěhovali. Byla to krásná dovolená a moc se nám tam líbilo. Celou dobu jsem si zakazovala myslet na to, že ji tam, v jejích 18-ti letech nechám... maminky pochopí...
Dala to... a má můj neskutečný obdiv za to, že se o sebe dokázala postarat sama v cizím světě 🙂
Přiznávám, je pro mě málo vidět dceru jednou za půl roku na pár dní. Dcera mě už zvala několikrát, jenže - letadlem jsem neletěla pěkně dlouho a moje znalost angličtiny rozhodně není perfektní... takže jsem furt jen slibovala... Až vloni - vloni jsem se rozhodla, že je čas trénovat cestování. A tak jsem se vydala do pro mě neprobádaných vod...
A zjistila jsem, že moje obavy byly zbytečné. Tam jsem letěla s dcerou a jejím přítelem, abych okoukla, jak to teď chodí na letišti, zpátky už jsem to na pohodu zvládla sama.
A i s mojí angličtinou - ty být dobrá angličan - jsem se domluvila v pohodě, hlavně proto, že Dánové sice mají svoji dánštinu, ale od dětství se učí anglicky a vždycky jsou ochotní Ti pomoct a domluvit se s Tebou 🙂
Dánsko - nebo aspoň ta část, kterou já jsem viděla, je moc pěkná země. Když teda zrovna neprší a nefouká, což je tam celkem běžný jev, hlavně od podzimu do jara. No, řekla bych teda, že na mě je tam málo sluníčka... Ale při obou pobytech mi štěstí většinu času přálo...
Odense - je jedno z nejstarších měst Dánska. Jméno tohoto města prý je odvozeno od Odins Wé, což znamená Odinova svatyně. Je to třetí největší město v Dánsku, hned po Kodani a Aarhusu. A je to krásné město, plné domečků jako z pohádky, krásných kostelů, zeleně - nádherný park se táhne celým městem. A hlavně plné usměvavých lidí...
Odense je známé především jako rodiště Hanse Christiana Andrsena, který se zde narodil v roce 1805 a prožil tady svá dětská léta. Má tady postavené krásné interaktivní muzeum a byly jsme navštívit i jeho rodný dům. Musím říct, že my máme v Praze Zlatou uličku, za kterou se draze platí, tady v Odense je takových uliček se starými malými domečky plno - a jsou zadarmo 🙂
Park - kapitola sama o sobě... Táhne se celým městem podél řeky. Je prostě nádherný - plný krásných, velkých stromů, vody, soch. Najdete v něm hřiště pro děti, cvičební nářadí pro dospělé, krásnou Zoo, sportovní areály. Projet se můžete i na lodičce. A hlavně - plný lidí. Dánové jsou známí tím, že si je na diety moc neužijete - mají rádi dobré jídlo i pití. Držení diet nahrazují pohybem. Potkáte tady spousty běhajících lidí. Sportovní areály prostě žijí... Běžným prostředkem denní potřeby je kolo - jezdí na něm prostě všude, už od dětství - do práce, na nákupy i za zábavou. Sranda je, když jdete kolem školičky a vidíte tam spoustu zaparkovaných malých kol.
Co se mi hodně líbilo, tak vozíčky před kolem, ve kterých nevozí jenom děti, ale i seniory na vyjížďku.
Pro cyklisty jsou upravené i silnice, včetně semaforů na křižovatkách. Prostě kola, kam se podíváš...
Jo jo, krásné to bylo... Tahle cesta byla pro mě plná mých poprvé... Budete se mi smát, protože pro vás je to možná samozřejmost - poprvé jsem byla na letišti ve Vídni, v Praze a v Kodani, poprvé jsem sama letěla letadlem, poprvé jsem byla na dovolené sama, poprvé jsem se musela domluvit anglicky (když byla dcera v práci), poprvé jsem trefila podle Map v mobilu, poprvé jsem zjistila, že si příště musím nastavit vyšší limit na kartě, když jedu na dovolenou...... Byl to pro mě obrovský výstup z komfortní zóny a obrovský posun vpřed. A zase znovu jsem si uvědomila, že nezáleží na tom, kolik je vám let, důležité je pořád se učit nové věci a jít si za svými sny!